Michal Kuděj o ekonomické podstatě lexCOVID

Jak může lex COVID pomoci podnikům a podnikatelům 

Poslanecká sněmovna schválila tzv. lex COVID, na kterém se podílela řada členů vědecké rady Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho právní podstata byla shrnuta v článku „Bohumil Havel o lex COVID“.  

Jaké konkrétní benefity přináší tento zákon pro podniky a podnikatele? 

Především je to získání klidu z hlediska jednoho nezanedbatelného rizika. Podnikatelé jsou zproštěni povinnosti podat na sebe sama insolvenční návrh a současně mají jistotu, že nebudou čelit ani insolvenčním návrhům věřitelským. Právě v získání doby klidu a určitého hájení je nutné spatřovat jeden z hlavních benefitů lex COVID.  

Dále je podnikům a podnikatelům umožněno požádat o tzv. mimořádné moratorium, které nevyžaduje relativně složitou proceduru jednání s věřiteli o jeho podpoře. O mimořádném moratoriu rozhodne soud. 

Tato dvě opatření obsažená ve zmiňovaném lex COVID, by měla podnikům a podnikatelům vytvořit dostatečný časový prostor, aby mohli napnout všechny své síly a soustředit se především na řešení svého dalšího podnikání a nemuseli se v této těžké době vysilovat úvahami o odpovědnosti za pozdní podání insolvenčního návrhu či obranou proti insolvenčním návrhům věřitelských. Z hlediska věřitelů jde jistě o významný zásah do jejich práv. Avšak národohospodářské náklady vzniklé lavinovitými úpadky podniků by mohly být obrovské. Lze totiž předpokládat, že pokud by podniky a podnikatelé museli čelit insolvenčním návrhům, významně by jim to ubíralo čas a energii na řešení jejich dalšího podnikání. Podniky a podnikatelé musí mít maximum prostoru, aby mohli resuscitovat svůj business. 

Lex COVID jim konkrétně přináší bez nutnosti cokoliv řešit „dobu hájení“ do konce srpna letošního roku. To je doba, ve které se k věřitelským insolvenčním návrhům nepřihlíží. Tato doba je snad dostatečná k tomu, aby se podniky a podnikatelé v nové situaci zorientovali, a kromě akutních opatření pro zachování svého podnikání mohli vést i úvahy na téma, co a jak bude dál. Pokud by se doba do konce srpna ukázala jako nedostatečná pro odhad nutných kroků pro zachování podnikání, je možné před jejím uplynutím požádat o zmíněné mimořádné moratorium. To sice vyžaduje ze strany podnikatelů podání návrhu na jeho vyhlášení, avšak lze se domnívat, že v průběhu „doby hájení“ by si již mohli učinit představu o dalším vývoji. Vyhlášením mimořádného moratoria lze získat další tři měsíce, během nichž je možné zpracovat plány ozdravných opatření pro zachování podnikání. Počítáním času lze snadno dojít k závěru, že takové plány bude nutné mít v průběhu listopadu letošního roku. V této době by již mohli podnikatelé mít představu, jak by se jejich podnikání mohlo dál vyvíjet a představit ji věřitelům, kteří byli dosud „odstaveni na vedlejší kolej“. To však neznamená, že by podniky a podnikatelé neměli s věřiteli intenzivně se svými věřiteli o nastalé situaci komunikovat. Lze předpokládat, že solidní podnikatelé tak činit budou. Mimořádné moratorium lze pak prodloužit o další tři měsíce, tentokrát je však již souhlas věřitelů (logicky) nutný. Lze však předpokládat, že pokud bude věřitelům předestřen smysluplný plán ozdravných opatření a dalšího pokračování podnikání, ve většině případů by neměli být motivováni nesouhlasit. Ekonomickou motivací věřitelů (jak těch, kteří poskytují dlouhodobé financování tak těch, kteří mají s podnikem klasické dodavatelské obchodní vztahy) by mělo být zachování obchodních vztahů a pokračování vzájemného businessu. 

Lex COVID současně chrání podniky a podnikatele před nájezdy různých „investičních skupin“, které by mohly pomocí odkupu pohledávek věřitelů podniku dočasně nehrazených v důsledku koronavirové krize vyvolávat insolvenční řízení s cílem levného nepřátelského převzetí podniku. 

Dalším nepřehlédnutelným benefitem lex COVID je možnost podniků, které prochází reorganizací, požádat o přerušení plnění reorganizačního plánu. Lze se totiž s pravděpodobností hraničící s jistotou domnívat, že podniky v reorganizaci, které mají reorganizační plán nastaven na podmínky „normálního fungování ekonomiky“, nebudou mít šanci těmto podmínkám dostát. Ani tyto podniky, které pořád udržují určitou produkci a zaměstnávají pracovníky, není vhodné v důsledku koronavirové zadusit tím, že pro neplnění podmínek reorganizačního plánu u nich dojde k přeměně reorganizace v konkurs, tedy ve většině případů v likvidaci.

Jistě se najdou černí pasažéři v podobě zombie podniků, jejichž situace nemá s koronavirovou krizí nic společného. Při vážení na pomyslné misce vah je však zřejmé, že náklady spojené s těmito černými pasažéry jsou jistě nesrovnatelné s náklady, které by mohla vyvolat lavina bankrotů podniků jako důsledek koronavirové krize s následky přerušení kooperačních vztahů, zvýšením nezaměstnanosti a celkovým poklesem hrubého domácího produktu. Jak ostatně vyplynulo z  výzkumů provedených v Centru restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka, podniky, u kterých byl zjištěn úpadek, se potýkaly s žalostnou finanční situací již tři roky před jeho zjištěním a obdobná situace byla i u podniků, které žádaly o vyhlášení moratoria. Ve světle rizika možného lavinovitého zániku podniků v důsledku koronavirové krize, se riziko, že zombie podniky boudou v ekonomice díky uvedeným opatřením přežívat o několik měsíců déle, jeví jako riziko zanedbatelné. A nad to jsou tu pořád instituty trestního práva, postihující uvádění nepravdivých a hrubě zkreslených údajů, falšování a jiné formy podvodného jednání. 

Lex COVID jistě není samospasitelný. Je součástí všech dalších opatření na podporu podniků a podnikatelů a tím na podporu naší ekonomiky. Jak již bylo uvedeno, podnikům a podnikatelům přináší zejména určitý klidový prostor pro aktuální řešení problémů jejich podnikání. Zmíněnou „doba hájení“ by měli využít mimo jiné také k získání jiných forem podpory a mít prostor v klidu promyslet, které z těchto forem pro ně budou nejvýhodnější. 

Autorem článku je Ing. Michal Kuděj (kudej@tarpanpartners.com), partner společnosti TARPAN Partners, vyučující na FPH VŠE.