Výzkumné projekty

Mezi výzkumné oblasti, které jsou aktuálně řešeny patří:

  • Rozhodovací chyby a zkreslení (vliv ukotvení, stereotypního myšlení ad.) a kritické myšlení
  • Terénní výzkum nečestného chování (pracovníků, manažerů i zákazníků), osobnostní a situační příčiny neetického chování (nejen) ve firmách; dotazníková šetření zaměřená na etická dilemata
  • Laboratorní výzkum, zda a jak lidé odlišují náhodný ne/úspěch od schopností a motivace pracovníků
  • Vliv osobnostních charakteristik na výkonnost, inovativnost a spolupráci
  • Analýza rozhodování s využitím big data (Twitter a FB data)

Empirický, teoretický i replikační výzkum našich členů je publikován ve významných časopisech z psychologie, managementu a organizačních věd jakými jsou Science, Academy of Management Perspectives, Perspectives on Psychological Science, Psychological Science, Judgment and Decision Making, Journal of Research in Personality, Journal of Behavioral and Experimental Economics, Journal of Management Inquiry, PLOS ONE ad.

Aktuálně řešené významné projekty

GAČR 2022-2024 “Behaviorální organizační politika: Experimenty v prosociálním politikaření” (řešitel Petr Houdek)

Cílem projektu je prozkoumat nedostatek politické vůle jednotlivců, kteří by mohli změnit organizace k lepšímu (na základě jejich hodnot, schopností nebo odpovědnosti), ale nechtějí se k takovým akcím uchýlit.

GAČR 2023-2025 “Proč vrána k vráně někdy nesedá? Nedokonalá selekce podvodníků do prostředí umožňujících podvádění” (řešitel Štěpán Bahník)

Za použití laboratorních experimentů má projekt za cíl zkoumat, jak omezené možnosti podvádění, reputační náklady podvádění, kompetice o zdroje a společenské náklady podvádění limitují selekci nečestných jednotlivců do prostředí umožňujícího podvádění.

Projekty Interní grantové soutěže VŠE v Praze

IGA 2020-2021 „Pomáhají příběhy v dodržování pořádku na pracovišti?“ (řešitel Jan Mojžíš)

Cílem výzkumu je pomocí experimentální evidence zjistit, zda komunikace konkrétní manažerské praktiky s využitím narativních příběhů či infografiky vede k většímu přesvědčení odpovědných pracovníků k jejich používání. Dalším cílem je zjistit, zda dodržování praktiky vede k větší spokojenosti a produktivitě zaměstnanců.

IGA 2021-2022 „Debiasing přehnaně sebevědomých intuitivních predikcí“ (řešitel Nicolas Say)

Cíle projektu je otestování několik druhů intervencí, které by mohly zabránit přehnaně optimistickým předpovědím a nereálným závazkům. Dalším cílem je prozkoumat limity a vedlejší účinky použitých metod debiasingu.

IGA 2021-2022 „Podvádění a charakteristiky obětí“ (řešitel Marek Vranka)

Projekt má za cíl zmapovat charakteristiky obětí podvádění a povahu situací, v nichž jsou tyto osoby předmětem nečestnosti. Výsledky mohou využít organizace a firmy při identifikaci interakcí, v nichž s větší pravděpodobnosti hrozí nečestné chování namířené vůči organizaci, kolegům nebo klientům a efektivněji přijmout potřebná protiopatření.

IGA/A 2021-2022 „Norm-nudging – Teoretický rámec a doporučení pro implementaci“ (řešitel Marek Vranka)

Cílem projektu je identifikovat důvody selhávání intervencí na podporu sociálních norem na základě sjednocujícího psychologického teoretického rámce a systematického přehledu literatury. Projekt rovněž empiricky testujte možné příčiny selhávání norem v řadě experimentů v online a terénních podmínkách.

V minulosti řešené významné projekty

GAČR 2018-2020 „Testování externí validity experimentů na nečestné chování“ (řešitel Petr Houdek)

Projekt má za cíl otestovat míru externí validity laboratorních experimentů na nečestnost a neetické chování; realizován je mezikulturně (Česko a Čína).

GAČR 2017-2018 „Behaviorální důvody úpadku firem: experimentální přístup“ (řešitel Luboš Smrčka)

Projekt je zaměřen na zkoumání informačních toků uvnitř firem a vliv konfliktních zájmů na jejich prosperitu. Rovněž je testováno, zda lidé dokáží rozpoznat vliv náhody na úspěch/selhání projektu či pracovníka.

GAČR 2019-2021 „Experimentální studie prediktorů korupčního chování“ (řešitel Štěpán Bahník)

Projekt používá laboratorní model korupce pro zjištění faktorů ovlivňujících ochotu vzít si úplatek.