Dagmar Schönfeldová o vlivu zásady publicity na ekonomiku dlužníka v krizi
Zásada publicity je jeden z principů insolvenčního řízení. Výrazem této zásady je existence elektronického spisu, který by měl obsahovat v podstatě veškeré relevantní informace o průběhu řízení a tím tedy snížit nutnost pořádat jednání před soudem. Tímto oficiálním a veřejně přístupným elektronickým spisem je tzv. insolvenční rejstřík.
Veřejnost i podnikatelské subjekty v minulosti pouze částečně rozlišovaly (a jistě i dnes občas pouze částečně rozlišují) stav zapsání dlužníka do insolvenčního rejstříku v reakci na podání insolvenčního návrhu a tedy na zahájení insolvenčního řízení od stavu doloženého a soudem konstatovaného faktu úpadku. Tento omyl ve vnímání reality jistě není chybou insolvenčního rejstříku ani chybou principu publicity jako takového.
Ve vyhlášce oznamující zahájení řízení je uvedeno, kdo návrh podal, definovány jsou základní účinky jeho podání a konec konců je zveřejněn i samotný insolvenční návrh s jednotlivými argumenty. Avšak adresát sdělení si jeho obsah interpretuje nad rámec toho, co samo sdělení obsahuje. Situace je složitější v tom, že ve značném množství případů je tato interpretace správná (a v řízení je zjištěn úpadek dlužníka). V určitém počtu řízení se ale informace ukáže jako nepřesná, nedostatečná či dokonce přímo nepravdivá.
Popsaný jev ve vnímání samotné skutečnosti zahájení řízení se projevil jako snadno zneužitelný a vedl k řadě případů, kdy insolvenční návrhy měly, mají a jistě i v budoucnosti budou mít charakter šikany. To platí přes nespornou snahu zákonodárce eliminovat možnost šikanózních návrhů, která vyvrcholila novelou insolvenčního zákona účinnou od července 2017. Dosavadní zkušenost s více než deseti lety vývoje legislativy však ukazuje, že při každém novém pokusu o vymýcení šikanózních návrhů se objevily vždy propracovanější postupy, jak zásadu publicity zneužít buď v rámci konkurenčního boje, nebo v rámci vynucení plnění.
Podle teorie informací a teorie komunikace v situaci uplatnění zásady publicity musí stav napravit ta strana komunikace, která má prioritní zájem na správném cílovém vnímání informace. Což je v dané souvislosti autor informace, v přeneseném smyslu slova dlužník, neboť přenášená informace se týká jeho osoby a jeho zájmů (jakkoliv je publikace informace vynucená zákonem a proti vůli dlužníka). Nepochopení jde k jeho tíži, neboť informace vyvolává u příjemce mylný dojem, jehož dopady na dlužníka mohou být finančně nákladné a mnohdy fatální.
Vliv na snížení takových dopadů projevů zásady publicity v insolvenčním řízení mohou mít určité PR (public relations) postupy, avšak pouze tehdy, jsou-li tyto aktivity dlouhodobé a nejlépe pokud navazují na soustavnou komunikaci dlužníka již v časech předcházejících samotnému insolvenčnímu návrhu. Vhodné postupy PR mohou do významné míry snížit vliv šikanózních návrhů a zásadní vliv mohou mít také tehdy, existuje-li společný zájem dlužníka a významné části věřitelů směřující k sanačnímu řešení úpadku. V takové kombinaci můžeme PR považovat dokonce za jeden z mimoekonomických a nefinančních postupů, který může významným způsobem napomoci sanačním pokusům k jejich úspěšnému dokončení.