Blog CRI

V této práci se autoři zaměřují na analýzu vývoje úpadkové trestné činnosti v ČR a SR v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2021.

Harry Pollak vytvořil během své emigrace výraznou stopu ve formování celého odvětví moderních postupů při sanačních řešení finančních problémů podniků. Proč se naše Centrum dlouhodobě hlásí k jeho odkazu?

Luboš Smrčka se ve svém příspěvku na CRI blog věnuje myšlence zavedení určitých valorizačních mechanismů odměňování insolvenčních správců a paušálů určených pro hrazení jejich nákladů. Jedním z důvodů na tento požadavek je fakt, že v některých oblastech jsou valorizační mechanismy zavedeny nebo se o nich velmi reálně diskutuje, větší využívání automatických valorizací je také jedním ze silných myšlenkových trendů, jehož cílem je snížit počet politických rozhodovacích procesů. Jinými slovy „odpolitizování“ daných oblastí.

V roce 2021 bylo podáno více než tisíc insolvenčních návrhů, z toho více než 200 těchto návrhů bylo opakovaných. Opět se tedy nabízí otázka, v jaké finanční situaci se podniky, na které byl v roce 2021 podán insolvenční návrh nacházely, resp. nacházely před jeho podáním.

Cílem tohoto zamyšlení, které si můžete stáhnout níže,  je v širokém smyslu slova analyzovat vývoj nákladů činnosti insolvenčních správců, vývoj jejich odměňování a vývoj zákonných nároků na ně kladených. Z těchto informací je pak možné vyvodit posun ve vzájemných vztazích mezi náklady, odměnou a vynaloženou prací, tedy usoudit na posun efektivity činnosti insolvenčního správce z hlediska výhodnosti výkonu této profese.

Jak se české podniky, které neměly ve své historii žádnou negativní událost prozatím vypořádaly s dopadem pandemie koronaviru, resp. opatřeními k zamezení jejímu šíření, která ovlivnila celou ekonomiku? Seznamte se s analýzou CRI, která byla provedena na na vzorku 869 takových podniků, u kterých byly veřejně dostupné jejich finanční výkazy za roky 2019 a 2020.

Příspěvek Tomáše Richtera, jehož účelem je primárně předložit k veřejné debatě podklady k novelizaci takového rozsahu, jakou by si ustanovení insolvenčního zákona týkající se korporačních insolvencí v souvislosti s implementací Restrukturalizační směrnice zasloužila.

V dalším z řady příspěvků na náš blog na téma preventivní restrukturalizaci se podařilo Petrovi Sprinzovi a Jiřímu Rahmovi shrnout odpovědi na zásadní otázku - pro koho je vlastně preventivní restrukturalizace určena?

V období od roku 2012 do 2017 došlo na Slovensku k obrovskému nárůstu počtu fúzí společností. Mnozí z majitelů těchto sloučených společností tak využili nedostatečné legislativní změny z roku 2012 na to, aby se sloučením s nástupnickou společností vyhnuli povinnosti splácet dluhy svým věřitelům. Jaké mohou být dopady fúzí společností na insolvenční prostředí? Více o tom, co tento fenomén vyvolalo a jak se ho podařilo legislativními opatřeními zastavit si přečtěte v jedinečné a detailní analýze na našem CRI blogu z pera Jana Lalky, Martina Provazníka a Filipa Volavky.