Tomáš Richter o chybějící restrukturalizační novele insolvenčního práva
Autorem příspěvku je doc. JUDr. Tomáš Richter LL.M., Ph.D.1
Na konci července 2021 předložilo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení návrh zákona o preventivní restrukturalizaci („ZPR“),2 jímž má být do českého práva implementována evropská směrnice 2019/1023 o restrukturalizaci a insolvenci („Restrukturalizační směrnice“).3 Spolu s návrhem ZPR byl předložen též návrh změnového zákona, obsahující související návrhy novelizace několika právních předpisů, včetně insolvenčního zákona. 4
Zatímco návrh ZPR je propracovanou a promyšlenou legislativní předlohou, která představuje adekvátní podklad pro debatu o implementaci Restrukturalizační směrnice, o návrhu změnového zákona bohužel totéž říci nelze.
Skutečností je, že ustanovení insolvenčního zákona týkající se řešení úpadku podnikatelů – právnických osob reorganizací, nebyla systematicky revidována od tzv. revizní novely insolvenčního zákona přijaté v roce 2013. Úprav, které by v nich bylo vhodné provést, je přitom celá řada, a návrh ZPR vybízí k dalším. Návrh změnového zákona bohužel na systematickou revizi pravidel o řešení úpadku korporačních dlužníků rezignoval. Jediným koncepčním řešením, které se v něm navrhuje, a které přímo nevyplývá z Restrukturalizační směrnice, je návrh pravidla, jež z výkonu funkce insolvenčního správce vylučuje osoby, které v předchozích třech letech vykonávaly funkci restrukturalizačního správce téhož dlužníka nebo osoby tvořící s ním koncern.5 Toto řešení je s ohledem na konflikty v motivacích, které by absence navrhovaného pravidla vyvolávala, namístě. Bohužel jde ale o příklad ojedinělý. A to natolik, že změnový zákon dokonce neřeší ani zásadní otázku, zda u podnikatele, který se pokoušel o preventivní restrukturalizaci, má či nemá být přípustné řešení úpadku reorganizací. Stejně tak, jako se nenavrhuje ani rozšíření stávajícího reorganizačního daňového privilegia 6 ohledně příjmů vzniklých dlužníku v důsledku prominutí dluhů na základě restrukturalizačního plánu – ačkoli není pochybností o tom, že bez tohoto privilegia nemůže preventivní restrukturalizace v praxi fungovat. Nemluvě již o desítkách dalších koncepčních otázek, které je třeba v souvislosti s implementací Restrukturalizační směrnice do českého práva nastolit a vyřešit, nemá-li implementace být gigantickým cvičením v náhodné tvorbě nezamýšlených dopadů právní regulace.
Účelem tohoto textu je předložit k veřejné debatě podklady k novelizaci takového rozsahu, jakou by si ustanovení insolvenčního zákona týkající se korporačních insolvencí v souvislosti s implementací Restrukturalizační směrnice zasloužila. Rozhodně nejde o vyčerpávající přehled problémů stávající právní úpravy, snažil jsem se však zařadit všechna zásadní témata, které podle mého současného poznání tématiky preventivní restrukturalizace implementace Restrukturalizační směrnice nastoluje, spolu s několika okruhy důležitých problémů platné právní úpravy, které jsou obecně známy a které bohužel zůstávají legislativně neřešeny.
Celý text příspěvku je ke stažení níže.
1 doc. JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D., advokát. Poznámky je možno zasílat na tomas.richter@jsk.cz
2 V aplikaci o/dok https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSC5ED4VXK PID ALBSC5ED4VXK
3 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32019L1023
4 V aplikaci o/dok zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSC5ED9LWC PID ALBSC5ED9LWC
5 Srov. návrh změny § 24 odstavec 1 insolvenčního zákona, předložený v čl.I (1) návrhu změnového zákona. 6 Srov. § 4a písm. h) zákona o daních z příjmů